Tato česnečka je jemnější. Navzdory tomu zasytí děti i pořádného chlapa, protože to není jen "voda s česnekem", ale polévka, co se blíží té, která se tradičně vaří na Valašsku. Pravý Domikát jsou totiž uvařené brambory a chvilenku (většinou zvlášť) ve vodě povařená a rozpuštěná brynza. Následně brambory přijdou na talíř tzv. pod polévku, zalijí se horkou vodu s rozpuštěnou brynzou, přidá se pažitka a je hotovo. Česnečka s brynzou je vlastně takový nápad (ačkoliv nevím, třeba to někdo tak dělá) a má možná ještě hlubší kontext.

Moravskou kuchyni miluji asi proto, že jí mám tak trochu v krvi. Je to díky mé babičce, která z Moravy pocházela. Vařila senzačně, přitom úplně jednoduše. Domikát sice nevařila, ale česnečku a obecně polévky od ní byly vyhlášené. Moje inspirace Domikátem je tedy nasnadě.

Určitě tuto verzi vyzkoušejte. Lze ji doporučit také lidem, kterým česnek vadí. Brynza totiž chuť česneku krásně stáhne. U nás doma tato polévka sklidila úspěch.